Období: rok 2012

Tak zazvonil konec a tím byl parkům konec :)) Auto jsme vraceli s 4800 mílemi :)) Tomu říkám slušný první rental :D Abych to shrnul, tak nejlepší jednoznačně byl Yosemite, jednohlasně … nelitovali jsme návštěvy ani jednoho z parků a navíc jsem získal úplně jiný pohled na USA. Západ je supr místo, kde je větší pohoda, volnost a také mrak samoty. Desítky kilometrů čtverečních bez obydlení jim můžeme v Evropě jenom závidět … život tam ale není asi zase tak lehký, protože je to krajina nehostinná … jenom po pár hodinách pobytu na slunci jsem se vrátil opálený jako příslušník první asfaltovací jednotky správy silnic a dálnic :)) dále ten časový posun 9h je naprosto šílený, není vůbec šance cokoliv doma vyřídit … což je asi největší mínus celého pobytu na západním pobřeží … Ale tak na prázdniny, nějakou brigádku nebo na dvouroční kontrakt bych o tom určitě uvažoval … :)) číst dál

Tak se blizime k velkemu finale, posledni 3 dny parků, věřím, že už se nemůžete dočkat až bude konec :)) číst dál

Velmi brzký budíček se stal realitou, jelikož cesta byla více než dlouhá a pokud jsme chtěli něco v parcích projít, nedalo se jinak. První stint byl 6h, po cestě jsme projeli Monument Valley, které má své kouzlo … Pár desítek skal tyčících se z rovné pouště prostě dojem udělá. Ale co se do rychlosti přesunu počítalo, bylo to, že jsme valley projeli bez zastávky :)) Ale jelikož skály byly vidět pár mil, o nic jsme tím nepřišly. Ono to nejlepší nás totiž čekalo – the Arches – neboli park kamenných oblouků. Výhledy to byly více než parádání a popravdě jich bylo opravdu hodně, vždycky tak nějak zastrčených mezi jinými skálami :)) nebyly jsme ovšem jediní turisti a neustále bojovali o volný výhled pro naše fotáky minimálně se dvěma autobusy plných Číňanů a dalším plných Japonců :)) Zvolili jsme tedy taktiku ústupu do nejzazšího místa parku, kde byl trail asi 12 mil okolo několika známých arch. No popravdě výlet to byl suprový, jenom opět nám to krásně vyšlo na poledne, vlhkost nula, na teploměru 110F bez mráčku a bez jediného závanu větru :)) Takže už to bylo už po několikáté co jsme se všichni spálili a překvapivě ani ne naposled … Vyrazili jsme na trail, vedro nás zabíjelo, botky se stávali vláčnějšími a já vzpomínal na hodiny biologie, kde nám učitel vyprávěl o pavoukovi, co běhá po poušti strašně rychle … a zastaví tak blafne, neboli bude grilovačka :)) tak nějak jsme si připadal, ty 4 míle co jsme šli nám opět daly zabrat, ale odměna byla sladká – partition arch se skvělou podívanou a ozvěnou a několik dalších arch. číst dál

Ráno jsme vstali, dali si typickou hotelovou kontinentální snídani (tj. tousty s marmeládou). Averze na tento typ snídaně začínala dosahovat averze podobné Mcd. :)) Nádhernou plynulou 2h jízdou jsme se dopravili do Glen National park. Jak bych to jenom popsal … velká hromada červených šutrů tvarovaná po staletí větrem a vodou. Výhledy byly úžasné, pokaždé šutříky byly trochu jiné. Rozhodli jsme se, že půjdeme na trail, venku tak minimálně 110F a my si v přes poledne v converskách šlapkali do tisíc let vysušeného koryta řeky :)) Byl to zážitek, hlavně ty rozměry všeho … na fotkách to asi ani tak nevyzní, ale byly to obrovské výškové rozdíly.  číst dál

Ještě s mírnou kocovinou vyrážíme z Vegas, náš další cíl je zapadlé městečko Panguitch, které jako jediné nabízelo relativně levné ubytování s reálným dojezdem do 3 národních parků – Glen National Park, Bryce Canyon and Zion National Park, cesta je opět monotónní, nic se neděje a je to spíš o tom neusnout. Co se amerických řidičů týká, jsou velmi předvídatelní, mají přílišný respekt z chodců a až hystericky dodržují nízké americké limity a absolutně nepředjíždějí. No zkrátka v Evropě bychom je asi sežrali :)) Jediná piha na jejich kráse je, že se v momentě kdy jim člověk uvolní pruh, automaticky zrychlí a jedou bez ohledu na to kolik předtím jeli, jaký je aktuální limit nebo jestli díra k dalšímu autu je jenom 5 metrů :)) Největší sranda, že jakmile někoho opět dojedou, zařadí se poslušně za ním do kolony … a tak pořád dokola :)) číst dál

Město gamblu uprostřed pouště, no popravdě měl jsem z toho trochu respekt ... už jenom že si dovedu představit, kolik lidi denně oberou a také svojí docela dobrodružnou a gamblerskou povahou ... :)) První dojem, byl více než jasný ... byl to jeden blikající bordel (s odpuštěním) ... Ne že bych neviděl žádnou fotku z Vegas předtím, ale člověk by nevěřil kolik stylů se dá splácat na pár km stripu ... :)) Od casina New York New york až po Circus Circus ... no byl to trochu šok, ale tak den byl ještě mladý. Zaparkovali jsme a šli se checknout ... recepce hotelu přímo v jejich casinu mě nevyvedla z míry :)) Každý hotel má přece svoje casino, kde vydělává víc než za celé ubytování :)) Pozitivem je legální pití alkoholu na ulici, což všichni hojně využívali ... číst dál

Budime se v Ridgecrestu, v městě uprostřed ničeho ... ale kdyz myslím ničeho tak opravdu ničeho ... :)) Jedna se o město vybudované americkou armádou ... konkrétně námořnictvem :)) což uprostřed pouště vyvolává poněkud úsměv na tváři, ale někde se přece ty zbraně testovavat musí ... Všechno je jako ze škatulky, rozhodně moc peněz armáda umí přinést mrak, když chce :)) číst dál

Ubytovali jsme se tentokrát ve víc dřevěné budce, ale zato s velmi výraznou poznámkou, že medvědy nemám dráždit … No my je dráždit nechtěli, ale nějaké to pivko venku jim přece nemůžu vadit, že … :)) Po druhém jsme uslyšeli divné zvuky, kámoš posvítil do dálky a viděli jsme pár očí koukajících na nás …  a to bych nevěřil jak rychle jsme přeskákali těch 20 metrů do chatky :D číst dál

Ráno vyrážíme do půjčovny, projdeme se pár bloků i s nemalým počtem zavazadel J Trochu se bojíme, že se tam nesložíme, přece jenom krosna, velká taška, obrovský kufr,  dva standartní příručáky a čtyři nemalé batohy, nás spíš předurčují k pronájmu dodávky J Ale amerika je země veliká stejně jako jejich vozy … snad … slečna nás přivítá se slovy, že náš full-size pro nás nemá a že si můžeme vybrat co chceme … paráda, to jsme přece chtěli … na parkovišti se kromě nádherného fiatu 500 krčí 3 nezadaná auta – suv, velký sedan a něco v rozměrech sklápěcí tatry … po rychlém rozhovoru se dozvídáme, že jenom onen tank je dostupný … s díky odmítáme a zvolíme vyčkávací taktiku … vracíme se za 2 hodiny do půjčovny a světe div se, mají pro nás nové auto :D číst dál

Semestr skončil, stejně jako můj studijní pobyt v USA, do odletu zpět do té naší prapodivné zemičky zbývá necelý měsíc. Tak co by se tak dalo dělat ? :)) Je to jasné, splním si jeden z plánů, který vznikl téměř dva roky zpět při pivě … procestovat parky západního pobřeží USA. Tehdy jsem ještě nevěděl, že to budu mít s menší zajížďkou než jsem původně plánoval :)) číst dál

Můj věk se blíží konci prvního čtvrtstoletí a tak s radostí oznamuju, že jsem konečně měl svůj první happy meal :)) Do té doby jsem si mohl klást otázku, jak jsem jenom mohl prožít plnohodnotné dětství bez této vychytávky … Dnes už má potvrzené, že bez mrknutí oka. Další z amerických vychytávek jsou zábavní parky. Takové ty obrovské, co známe jenom z profláknutých amerických seriálů. Nedávno jsme měl tu možnost za necelých 39$ za den takový park navštívit. Pro upřesnění, nejsem největší posera, miluju rychlost, změny směru mi nikdy nedělaly zásadní problémy. Je tu ale jedno ale … nemám rád moc výšky a nejsem zrovna z nejdůvěřivějších osob … Toto vše se mi později pěkně vymstilo :)) číst dál

Je az prekvapive, jak dobrou tu maji cesti studenti povest, jeste vice prekvapive, ze je to jak po spolecenske tak i po studijni strance :)) Co se studia tyce, je to takovy mensi gymplik, 3x tydne do skoly, mrak ukolu, kontrola dochazky ... ale na druhou stranu opravdu nehrozi, ze by nekdo proletel, pokud cely term neco delal. System je tu trimestrovy, prvni term zacina v zari a konci v listopadu, nabizejici luxusni mesic prazdnin - viz trip do centralni ameriky - pak nasleduje dalsi term s tydennim spring breakem - btw. florida je opravdu mista kam na spring break - treti konci na zacatku cervna - viz nasledujici trip po West Coast :) číst dál

Tak je to tu ... 9 mesicu na Union College, NY, USA ubehlo jako voda, posledni prezentace, odevzdat jeden paper a jede se opet cestovat :)) Cilem je tentokrat West Coast, keep tuned ;) číst dál

Tak je to tu, nasedli jsme do letadla směr New York, náš trip byl u konce a stále mi nedocházelo, jak to mohlo tak rychle utéct. V New Yorku nás uvítal teplotní rozdíl 40°C, bylo lehce nad nulou, měl jsem na sobě jenom triko, košili a lehkou mikinu :) Naštěstí batoh aspoň trochu izoloval, ale zima to byla neskutečná :))  číst dál

Ze san pedra jsme jeli lodí do chetumalu, tentokrát mě loď opravdu zaskočila, byl to totiž lodní ryanair :)) Takže už vím, kde bude O'leary šéfovat, až skončí v aerolinkách :)) Zaplatili jsme náš nejoblíbenější poplatek za opuštění země a vydali se na cestu :)) Loď si hodinku v poklidu brázdila klidné moře, než jsme se dostali do Chetumalu. Hned po výstupu nás uvítala jednotka s automatickýma zbraněma, jenom tak aby se neřeklo :)) Vyřešili jsme papíry, které byly ještě otravnější než normálně a nechali se hodit na bus station. Již při první platbě jsme poznali flexibilní kurz při výměnách dolar - peso, každopádně bylo jisté, že domácí na tom vydělají pokaždé. číst dál