Období: červenec 2012

Tak zazvonil konec a tím byl parkům konec :)) Auto jsme vraceli s 4800 mílemi :)) Tomu říkám slušný první rental :D Abych to shrnul, tak nejlepší jednoznačně byl Yosemite, jednohlasně … nelitovali jsme návštěvy ani jednoho z parků a navíc jsem získal úplně jiný pohled na USA. Západ je supr místo, kde je větší pohoda, volnost a také mrak samoty. Desítky kilometrů čtverečních bez obydlení jim můžeme v Evropě jenom závidět … život tam ale není asi zase tak lehký, protože je to krajina nehostinná … jenom po pár hodinách pobytu na slunci jsem se vrátil opálený jako příslušník první asfaltovací jednotky správy silnic a dálnic :)) dále ten časový posun 9h je naprosto šílený, není vůbec šance cokoliv doma vyřídit … což je asi největší mínus celého pobytu na západním pobřeží … Ale tak na prázdniny, nějakou brigádku nebo na dvouroční kontrakt bych o tom určitě uvažoval … :)) číst dál

Tak se blizime k velkemu finale, posledni 3 dny parků, věřím, že už se nemůžete dočkat až bude konec :)) číst dál

Velmi brzký budíček se stal realitou, jelikož cesta byla více než dlouhá a pokud jsme chtěli něco v parcích projít, nedalo se jinak. První stint byl 6h, po cestě jsme projeli Monument Valley, které má své kouzlo … Pár desítek skal tyčících se z rovné pouště prostě dojem udělá. Ale co se do rychlosti přesunu počítalo, bylo to, že jsme valley projeli bez zastávky :)) Ale jelikož skály byly vidět pár mil, o nic jsme tím nepřišly. Ono to nejlepší nás totiž čekalo – the Arches – neboli park kamenných oblouků. Výhledy to byly více než parádání a popravdě jich bylo opravdu hodně, vždycky tak nějak zastrčených mezi jinými skálami :)) nebyly jsme ovšem jediní turisti a neustále bojovali o volný výhled pro naše fotáky minimálně se dvěma autobusy plných Číňanů a dalším plných Japonců :)) Zvolili jsme tedy taktiku ústupu do nejzazšího místa parku, kde byl trail asi 12 mil okolo několika známých arch. No popravdě výlet to byl suprový, jenom opět nám to krásně vyšlo na poledne, vlhkost nula, na teploměru 110F bez mráčku a bez jediného závanu větru :)) Takže už to bylo už po několikáté co jsme se všichni spálili a překvapivě ani ne naposled … Vyrazili jsme na trail, vedro nás zabíjelo, botky se stávali vláčnějšími a já vzpomínal na hodiny biologie, kde nám učitel vyprávěl o pavoukovi, co běhá po poušti strašně rychle … a zastaví tak blafne, neboli bude grilovačka :)) tak nějak jsme si připadal, ty 4 míle co jsme šli nám opět daly zabrat, ale odměna byla sladká – partition arch se skvělou podívanou a ozvěnou a několik dalších arch. číst dál