Ubytovali jsme se tentokrát ve víc dřevěné budce, ale zato s velmi výraznou poznámkou, že medvědy nemám dráždit … No my je dráždit nechtěli, ale nějaké to pivko venku jim přece nemůžu vadit, že … :)) Po druhém jsme uslyšeli divné zvuky, kámoš posvítil do dálky a viděli jsme pár očí koukajících na nás … a to bych nevěřil jak rychle jsme přeskákali těch 20 metrů do chatky :D
Rozhodli jsme se štěstí znovu nepokoušet a zalehli jsme do kutlochů. Za pár hodin mě vzbudil šramot za hlavou jako by se tam něco otíralo xD Pak to tiše přeběhlo ke dveřím, slyšel jsem jenom zapraskání a mírné vražení do dveří … kluci spali … a já doufal, že je medvěd sežere první a na mě už nedojde řada: D naštěstí to bylo vše … Samozřejmě nad ránem byla ještě větší klemra, že ani důkladnější nabalení nepomohlo a nad ránem jsme byli vymrzlí jako německá armáda u stalingradu ...
Zmrzlí jsme se naskládali do auta, zatopili a vyrazili k sekvojím. Jsou to fakt úžasné stromy. Celý park je spíše jako hodně přerostlý les … je to opravdu zážitek chodit kolem stromů přes tisíc let starých, člověk si tam připadá jako mravenec :)) Projeli jsme se i tunelem v sekvoji, vyfotili onu magickou louku a byl opět čas přesunu. Po cestě jsme ještě byli svědky řízeného vypalování národního parku a pak vyrazili do naší mezi stanice Ridgecrestu. Město na cestě do Death Valley. Cesta byla vskutku americká … 60 mil rovně, zatáčka 60 mil rovně xD A kolem vůbec ale vůbec nic, jenom šutry, občas maličko zeleně.