Z Arenalu jsme vyrazili dále západ k pacifiku. S přestupy nám přesun zabral skoro celý den, dorazili jsme na Playa de Coco, ospalé vesničky na pacifickém pobřeží. Jelikož majitel nebyl přítomen, vyfasovali jsme jiný pokoj a rozhodli se, že ho takticky potkáme v jeho vířivce :)) Vířivka byla skvělá, jenom trošku jí chybělo vytápění, které asi v těchto zemích nebylo standardním příslušenstvím :)) zkrátka dalo se v ní vydržet pouze se sebezapřením :)) Majitel přišel, nabídnul slevu plus nám dal ochutnat svůj oblíbený rum, no prostě docela slibný začátek ... Druhý den, při placení už tak shovívavý nebyl, protože se tvářil, že nám neuznává část peněz zaplacenou při rezervaci a chtěl víc než požadoval v noci ... situace se vyhrotila až tak, že v jednu chvíli nám řekl, že máme vypadnout a zapomeneme na to, že jsme tu byli ... naštěstí jsme se dohodli, že mu tech $12 navíc dáme, abychom měli pokoj.
Město bylo nudné, jediné co bylo nadstandartní byly místní ceny :)) Půl dne jsme se váleli u moře a večer jsme udělali druhou narozenovou party ve vířivce, majitel už tak nadšený nebyl a svůj office záhy opustil :))
Tím prakticky skončila naše tour po Costarice, velmi příjemné zemi, kde spousta lidí je schopna komunikovat v angličtině. A nejhezčích holek z celého našeho tripu, člověk až žasnul, jak pěkné místní holky jsou. Pak se těžko diví příběhům prodaných domů a stěhování se do costaricy :))
Ještě jedna poznámka k funny bankovkám, které byly graficky ztvárněné trochu jako kombinace dětských peněz a dostihů a sázek. Nejvíc mě zarazilo, že menší bankovky byly vyrobeny z plastu :))